Tak jsem začala dělat pořádnou práci opravdu v oboru. Hned jak jsem přijela ze Skotska, poprosila jsem Iana, a vyrobili jsme spolu pastičky na šneky. (Dřevěné desky 30x12cm).
A jakmile jsem našla majitele luk a zeptala se ho, jestli tam můžu chytat šneky, vyrazila jsem na lokalitu a pastičky položila. A každý týden se tam znovu vydám, a budu se snažit najít šnečka Vertigo genesii.
Už jsem tam byla jednou, ale zatím jsem ho nenašla. Samozřejmě všechny dřevěné desky zanáším do GPS, a pečlivě zaznamenávám všechny druhy, a počet jedinců, které jsem tam zašla. Ale z celkem 24 desek to zatím dělalo jen 12 kusů šnečků.
A co se stalo, někdo se zajímal o to co dělám! Byl to Adrian, viděl u mne mikroskop a to ho zaujalo. Dali jsme se do řeči, vysvětlila jsem mu, co dělám atd., a hned druhý den (dnes), za mnou přišel, a poprosil mne, jestli bych se mu nepodívala na nějaké fosilie a nezjistila, jestli tu ti šnečci ještě jsou. Pět ze šesti se zde stále ještě vyskytovalo, tak jsem pak odpoledne vyrazila na lov. Lovit budu i zítra a pozítří a budu se snažit je najít, aby je pak mohl Adrian použít ve výuce.. Tak to je práce dle mého gusta.
Truhlík
Potom jsem v neděli začala drobnou rebelii. Kolem centra bylo pár zelených dřevěných truhlíků na kytky, které byly ponechané ladem. Začala jsem do nich přesazovat různé místní rostliny z okolí. Jahodníky, kakosty, pryskyřníky, kapradiny.. No, a ejhle, včera to někdo všechno uklidil – vyprázdnil, a ejhle, Kate byla dnes ráno ve městě a koupila rozkvetlé macešky v květináčích!!! A to jsem na středisku ekologické výchovy (anebo co to znamená Bringing Environmental uUnderstanding to All.. když to tu prakticky nikdo neaplikuje, jen o tom káže?)
..achich ach, už se těším domů.
Zelená anebo modrá?
Někteří lidé si zde hlavu umývají jednou, dokonce i dvakrát denně (každý den). Někteří lidé tu pouští topení na maximum a otevírají okno dokořán. Některým lidem se stále musí vysvětlovat, na co je tříděný odpad. Někteří lidé jezdí do práce autem místo toho, aby pět minut šli krásnou lesní cestou.
Ostatní
Na středisko začíná doléhat prasečí chřipka – anebo krizová opatření, budu se muset naučit vařit pro 80 lidí, pro případ, že kuchař a tedy i celá skupina kuchařů touto nemocí onemocní.
Po 2 a půl měsících se konečně sundává lešení z baráku – opravovala se zde střecha.
Na naše centrum přibyla dvě akvárka. Ještě že jsou na nich cedulky. Na jednom je napsáno Crayfish – a někde mezi kameny se skrývá rak. Je vidět, pokud se na něj posvítí baterkou, ale to se nesmí. A ve druhém s nápisem Trout bývalo asi 300 malých pstruhů.. ale ejhle, po měsíci jsou tam už jen tři. Byli to takoví pokusní králíci, někdo zkouší projekt – Pstruh do tříd. Ale asi se o to neumíme starat. Jeden víkend jsem jich pár zachránila, co přestalo fungovat ochlazování. Kdybych v sobotu poslechla Rhyse, který řekl – nech to na pondělí, tak by se asi všichni uvařili.. Ale zavolala jsem autorovi projektu, který je přijel zachránit. Konečně mám argument, až zas někdo řekne. "Rhys said… Rhys said…" Některé ženy si zde asi myslí, že je Rhys svatý, a odmítají brát za svá jednáni odpovědnost. Ale Rhys myslí neuvěřitelně rychle a jedná neuvěřitelně rychle ale někdy naprosto blbě, neefektivně. Ale na otázku - Proč? Často slyším odpověď. "Rhys said"...
Už se fakt těším domů. Ale naštěstí tu mám pořád co dělat, takže to rychle uteče, ani se nenamanu a pak budu litovat, že to bylo tak kratičké.
Teď o víkendu pro mne přijede Terry, a pojedeme na "výlet". Přes hezké scenérie dojedeme k němu domů, a v sobotu se setkáme s ostatními blázny do šnečků a budeme celý den sbírat a sbírat. A v neděli možná bude ten výlet? Nevím, jak to bude, ale je mi to jedno. Potkám studenty šnečkaře, uvidím zase Adriana Norrise a Terryho..a bude to šnečkařská sranda. A kam jedu? Na východní pobřeží blízko k Bridlingtonu.
A v pondělí mi přijíždí maminka, která tu se mnou bude 10 dní.
A pak mám v plánu strávit 2 týdny na dalších střediscích, no a pak přijede sestra s Pepou na konci června a pak už je červenec…
