První dovolená

Svoji první dovolenou jsem spojila s Michalovou návštěvou místních středisek. Pronajali jsme si auto, takže doprava po UK byla jednodušší. O řízení nalevo by mohl vyjít samostatný článek. Ve zkratce - bylo to dobrodružné, místy adrenalínové a takové nepřirozené až do konce. Někde jsem řídila i já, ale obecně jsem byla moc ráda, že řídil Michal. Asi bych to nezvládla tak dobře, jako on.
V pátek ráno jsme měli naplánované setkání s Adrianem. Domluvili jsme s ním spolupráci do budoucna - což se mu líbilo a rychle upalovali za Davidem Taylerem.
Pozval nás na akci,kterou organizoval - Tree planting. Takže jsme si zasázeli pár jasanů, cesmín, vrb a dalších dřevin. Jasanům jsem se ale vyhýbala a radši sázela jiné druhy :). Po obědě s Davidem jsme společně vyráželi do Lake District. Tam jsme strávili celkem 2 dny. Více na fotkách.
V pondělí jsme stávali brzy ráno a vyráželi na objížďku středisek. Blencathra, Brockhole a Castle Head. Myslím, že je zbytečné cokoli psát, více informací je na fotkách.
V sekci pro kluky jsou pak fotky zvířátek, která jsme po cestě potakli. Je tam i galerie spousty kachen a kachniček. Zvířátka (Odkaz začíná první fotkou nových zvířátek).
Úterý jsme pak strávili na jednom kurzu - opět - odchyt bezobratlých. Ale zpáteční cestu jsme si trošku zpestřili výletem přes Gordale Beck a přes Janets Foss.
A ve středu jsem Michalovi ukázala některé místní zajímavosti - Malham Cove a pak jsme zajeli do Arncliffu na jehňátka - to místo, které jsem popisovala, jak jsme byli běhat. Jehňátka tam stále byla a tak jsme fotili a fotili. Teda Michal. Speciální galerie jehňátek je zde.
Galerie z úterý a středy je zde.
Ve středu večer jsme pak přejeli do Peak District - oblasti blízko Sheffieldu, kde máme přátele z univerzity, kteří každý rok jezdí se svými studenty na Rychtu. Dostali jsme krásné pohoštění a ubytování.
Poslední den jsme navštívili místní jeskyni, zámek - patřící nejbohatším lidem v UK, a pak už jeli domů. Fotky zde.

Jak jsme si odběhli do safari

Posledních několik dní, je zde parádní počasí. Modrá obloha, sluníčko, teplo, jaro je konečně tady. Včera jsme s Ianem skončili v práci o trochu dřív, a hned využili tohoto krásného počasí a jeli běhat. Autem jsme dojeli do vesničky Arncliff. A protože běhání je naprosto na lehko, bez foťáku, pokusím se stručně popsat vše, co jsem nemohla vyfotit.
Proběhli jsme kamennou historickou vesničkou podél kostela k řece. Čekala nás jedna kamenná zeď, za kterou se rozprostíralo několik krásně zelených luk, oddělených postupně zídkami. Naše cesta vedla podél řeky skrz tyto louky. Zelenou krásu však narušovaly stovky, možná tisícovka bílých oveček - počmáraných sprejem, a kolem pobíhající jehňátka. Jehňátek tam bylo tolik, že jsem se úplně rozplývala nad každým z nich. Většinou se nás ani nebáli, takže nebyl problém běžet 2 metry od ovečky, u jejíchž cecíků klečela dvě malá jehňátka a zuřivě pila a pila. Proběhli jsme jednu, druhou zídku, třetí, všude ovečky a jehňátka. Když jsme doběhli k místu, kde se řeka pořádně zakousla do louky a vytvořila tam obrovský zářez, už to nebyly louky jenom s ovečkami, už se mezi nimi objevili úplně parádní ptáci – zvaní Oystercatcher – Haematopus ostralegus – černobílý pták s mohutným červeným zobákem a růžovýma nohama. Byly jich tam také desítky, pěkně pořvávali, a všude kolem běhali.
Loukama plných oveček, jehňátek a ojstrkečrů jsme doběhli k lávce přes řeku. Tady jsme se zastavili a Ian ukazoval kamsi do kopců, že až budeme dostatečně silní, že tam můžeme běžet. Ale že je to docela daleko.
Rozhodli jsme se, že to nebudeme odkládat a běželi jsme už teď. Vběhli jsme do malé osady, která už vypadala naprosto jarně. Narcisy, krokusy, petrklíče a spousta dalších jarních kytek.
Naše cesta však vedla skrz osadu nahoru do kopce. Do prudkého kopce jsme však neběželi, jen šli. Cestou jsme míjeli všudypřítomné mrtvolky králíků, ptáků a myší – je jich tu všude požehnaně. A samozřejmě živé hopkající králíky pelášící před námi do prudkého kopce. Občas zahalekali tetřívci. Postupně jsme se blížili k vrcholu. Tam na nás pohlíželo asi 8 černobíle pruhovaných krav. Slunce bylo právě těsně nad kopci – krásně červené, jemně obalené v oparu. Přehoupli jsme se přes vrchol a sbíhali dolů do druhého údolí. Bylo to krásné, malebné, měkká tráva pod nohama. Pak jsme se opět museli dostat nahoru přes kopec, cestou jsme ještě zkoušeli vyplašit nějaké tetřívky, kteří na nás pořád pokřikovali, ale byli hodně trpěliví, takže se nenechali vylákat. Ještě jsme nahoře viděli nějaké podviné ptáky, o kterých jsem vůbec neměla tucha, co jsou zač. Ještě podruhé, když jsme se vraceli do prvního údolí, kde na nás čekalo auto (snad, Ian schoval klíče kousíček od auta do zídky), tak jsem stála na předělující zdi – táhnoucí se po hřebenu a poslouchala. Neslyšela jsem nic, jen naprosté ticho, a občas nějaké ptactvo. A nad hlavou letící letadlo.
Sluníčko bylo už skoro dávno zapadlé a my sbíhali dolů podmáčenými mechovými koberci skrz vřesoviště. Bylo to krásné. Úplný závěr vedl skrz pěkný les, kde jsme zase chvilku pozorovali poletující malé netopýry. Skoro za tmy jsme doběhli k autu, které tam stále ještě bylo. Přesně dvě hodiny, skoro 12 kilometrů. Paráda.

Yorkshire Dales

Nejsem v Anglii. Jsem v Yorkshire Dales

Je to krajina králíků
Je to krajina ovcí
Je to krajina nekonečného trávníku
krajina plná emocí

Jezero
Na jezeře spousta velkých poláků
Na jezeře desítky lysek
Na jezeře stovky racků
a poláků chocholaček

Vítr si pohrává s vlnami
Vlny si pohrávají s kachnami
Kachny si pohrávají s kachnami
Už aby tu byly mladý

Les
Prastarý a vrásčitý les
Mechová kůže a lišejník místo vlasů
Místo jako za dávných časů
Ráj hmyzu zde bude dnes

Pastviny
Carex zde vládne nadmíru
Ovce a krávy, králíci
Cítit vítr na líci
Půl rok zde je pod míru!

Zajímavosti 7

V restauracích se zde nesmí kouřit - v žádných :)
Na večeři bez kouře, žádné nasmrádlé šaty. Pohoda.

Kyselá jídla - děsně moc se tu jí strašně kyselá a pálivá jídla. Nemluvě o čipsech v octu. Ble

V úterý jsem si poprvé zařídila - sice jen chvilku, ale trochu jo, a příští úterý snad odřídím celou cestu na ping-pong!

Swaledale (Camping & trip)

V sobotu jsem byla v práci, a neděli a pondělí měla volno. Ian měl volno pondělí a úterý. Takže jsme to skloubili a vyrazili v neděli večer na výlet. V plánu jsme měli jedno údolíčko Swaledale a tzv. "Carcamping", a večeři v nějaké hospodě. Vlezli jsme do první restaurace, která se v jedné maličké vesničce nacházela a objednali si. Já lososa, a Ian nějaké maso, které ve výsledku vypadalo jako hovězí guláš. Nebudu to natahovat, ale asi jsem v životě v tak krásné a luxusní restauraci nebyla. Byl to eror - nikdo z nás netušil, že to bude takový luxus, když jsme tam vešli, tak to nebylo poznat, ale až nás zavedli, po té, co jsme seděli v salónku, do restaurace, tak nám došlo, že jsme asi špatně. Oblečením jsme se tam moc nehodili. Ale moc dobře jsme si popovídali s ostatními lidmi - důchodci u ostatních stolů. Když padla řeč na cestování, tak zkusím jen namátkou vybrat země, ve kterých byl jeden pár: celá Evropa, Peru, Etiopie, Ghana, Thajsko, NZ, Austrálie, Indie, Laponsko, Kanada, Mexiko atd... vyjmenovala asi 25 zemí. Všichni byli paf z toho, že jdeme tábořit. Venku chumelilo a byla hrozná zima, ale my jsme šli tábořit. Nebylo se však čeho obávat. Ian nabalil peřiny, polštáře, deky.. měla jsem se opravdu jako princezna na hrášku, ve svém superteplém spacáku. Celou noc foukal děsný vítr a pršelo. Stejně tak jako ráno, ale to svítilo slunce a do toho pršelo. A celý výlet byl ve znamení Aprílového počasí - Slunce, déšť, kroupy, slunce, kroupy... ale bylo krásně. Více z výletu na fotkách. Které budu muset ještě vybrat. Celkem je jich 306. Ale teď jdu na ping-pong!
FOTKY (84 fotek)

Znáte tři RE?

Každý z čtenářů tohoto blogu by měl znát tři Re. Reduce, Reuse, Recycle. Poučky, kterými by se měl řídit. Nejlépe nekupovat věci a neprodukovat odpady, potom je dyžtak, když už je koupíme, znovu použít, a nakonec recyklovat. Žádné - do popelnice - tam však není.
Ale dnes jsem objevila jednu knihu:
REthink
REfuse
REpair
REduce
REuse
REcycle....

Znovu promysli
Odmítni
Oprav
a pak staré známe 3xRE.

Kniha vyšla v edici FSC a najdete ji zde

Zajímavosti 6

Anglie je opravdu v mnoha věcech nekompatabilní.
Na co dále jsem přišla, tak to jsou žárovky, neboli - jejich přichycení ke spotřebičům/lampám.
Celá šťastná jsem si z akce na úspory energií odnesla 4 Philips zářivky, a ejhle, po nějaké době zjistím, že jsou doma nepoužitelné. Více obrázek.

První březnový týden

Týden uběhl jako voda.
V úterý jsem kromě tradičního počasí uklidila Pen-Y-Ghent, a pomohla Averil zprovoznit starou tiskárnu. Takže ty krásné nové knihy, které byly koupeny do knihovny dostaly konečně svá čísla. Protože byly konečně koupeny i speciální samolepky na knížky. Pak jsem se rozhodla, že vyperuv většinu totálně zaprasených kalhot, které se děckám za dvě libry půjčují...teda dostat takové hnusné kalhoty a zaplatit dvě libry..bych se asi dost cukala. Tak jsem je nechala na speciální program vyprat. A večer byl opět ping-pong! ("Ping-pong evening")
Ve středu jsem navíc uklízela kancelář, protože měla ve čtrtek přijít inspekce. Večer jsme si pak s Ianem naplánovali "Cinema evening"...ale dvě hodiny jsem rozjížděla počítač..zničeho nic tam nebyla grafická karta, takže jsem nemohla rozjet dataprojektor. Naštěstí s pomocí mých přátel se mi to pak podařilo. Tak jsme se podívali na super film - Telefonní budka.
Ve čtvrtek jsem se zúčastnila části kurzu netopýrářů. Bylo to moc zajímavé, dozvěděla jsem se, jak poznat, jestli tam netopýři jsou, nebo nejsou..takže mám tipy na to, kde je najít. (Na budovách).
A dneska jsem zprovoznila jednu učebnu, která se doposud nepoužívala (ne sama, ale hlavní část jsem udělala já). Pak uklidila jednu učebnu, zašila další rozbitou záclonu a pár kalhot, věnovala se nástěnce a vybalila 20 nových baterek, které sem došly. Jsou to baterky na ruční páku - takže se musí točit, aby to svítilo, a když točíte dostatečně, tak to vydrží hodně dlouho svítit bez točení. Prý za 4 libry.

Pár dalších fotek je zde: FOTKY

Víkend únor/březen

O víkendu jsem měla v plánu se zúčastnit geografického kurzu. V sobotu bylo téma zalednění - jelo se minibusy na místa, kde jsou geomorfologické pozůstatky a důkazy zalednění. Podrobněji ve fotogalerii.
V neděli mělo být téma - vápencové jevy - procházka po okolí, to jsem se ale rozhodla, že zůstanu doma. Celé dopoledne jsem prakticky dělala angličtinu a odpoledne se nechala svézt s Ianem do Settlu. (Fotogalerie). On jel pouštět letadýlka a vrtulníky, a já si koupit něco jako Z-kartu. Za 24 Eur na rok, sleva 1/3 na všechny jízdenky. Původně jsem chtěla propašovat sestřinu pasovou fotku, ale kvalita tisku byla mizerná, neměla jsem to čas pořádně vytisknout, tak jsem si musela udělat nové pasové foto. A něco málo jsem nakoupila. A večer udělala šopský salát s pravým řeckým sýrem. Ian ale sýry nejí, tak to nebyl takový hit, a asi dostal porci zeleniny na celý týden.
Dnes v práci? Začala jsem jej půjčením oblečení a holínek dětem, pak meteostanicí, pak mne Rhys zaučil jak a co dělat s pastí na můry (mega lampa, která je přesně načasovaná na období kdy má svítit, a každý den se musí vyměnit lapací nádoba, chudáky hmyzáky strčit do malé krabičky, a až je krabička s krabičkami naplněná - musí se odeslat na jednu adresu, kde si to vezmou a pošlou prázdné zpět. Všechno nafotím a podrobněji zdokumentuju).
Pak jsem uklízela dvě učebny, a pak si opět pracovala až do pozdních večerních hodin na tvorbě nástěnky.. za chvilku by to už mohlo být hotové.