To ticho..

Když se zaposlouchám, uslyším:
Vítr pohrávající s větvemi.
Bažanta brodícího se ve sněhu.
Bažantovo zahekání.
Prozpěvující si sýkorky.
Samečka pěnkavy, kterak si hájí teritorium.
Šustění listí klouzajícího po zmrzlém sněhu.
Křupání sněhu pod mýma nohama.

Když zajdu blíže k jezeru uslyším:
Plachtění krkavců nademnou. Některý z nich občas zakráká. Jsou jich stovky.
Halekání přeletující kachny – asi poláka.

Když nebylo jezero zamrzlé, slyšela jsem:
Šplouchání vody.
Výkřiky neznámého vodního ptactva.
A pořád vítr svištící mezi větvemi. Někdy, to, když vanul ze severu, nebo severo-východu, skoro ustal.
Výjimečně slyším přijíždět nějaké auto, nebo letadlo nad hlavou.

Ale to je vše.
Pokud je tu kurz, slyším hulákání dětí, štěkání psa. Kolemdoucí turisty.